Lékař by vaše počínání jistě pochválil, protože jistá forma půstu je bezesporu zdraví prospěšná zvláště po zimě a v období, kdy se nemůžeme svobodně pohybovat jak si přejeme. Taky bych ho potřeboval.

Ale zcela zásadní rozdíl v pojmech hladovka a půst je, že hladovka byla a vždy zůstane jen vydíráním, snaha přitáhnout mediální pozornost a to bez ohledu na váš jistě smyslplný cíl.

Škoda hazardovat s darem, který jste dostal, k vašemu cíli vedou jistě i jiné cesty...s vašim počínáním nemohu souhlasit..

Pro půst bývají zejména duchovní důvody. Kdo uctívá více své tělo než Boha, vyjadřuje se více o prospěšnosti půstu pro naše tělo. Já potřebuji oboje.

Ten, komu se to nelíbí, považuje stávku za vydírání. Při prvních stávkách dělníci skutečně umírali, ale jejich odvaha a rozhodnost zajistila důstojnější podmínky všem jejich následovníkům až do dnešních dnů. Domnívám se, že dnes již stávky nemají tu účinnost co měli na přelomu 19. a 20. století. Do protestujících se nestřílí, jejich akce je tolik neohrožuje.

Domnívám se, že naše země se posouvá k totalitě a destrukci individuálního života. Za problém považuji, že již na to nepotřebuje fízly jako za komančů, ale je nám to pěkně zvnitřňováno. Za komančů většina lidí věděla, že slušný člověk si s nima nezadává, někdo sice říkal - proč ne. Dnes jsou nástroje totality účinnější, mnoho lidí hlásá názory vládnoucích, aniž si uvědomují, že nejsou to jejich názory a zájmy. Ptám se tedy: jak proti tomu vyjádřit nesouhlas? Poraďte, prosím, pane Korecký. Jak sladit myšlenky a činy?

Mahátma Gándhí nemohl porazit anglickou armádu a "požádat" okupanty, aby odešli. Přišel s pasivní rezistencí. A Angličané odešli. Politickým prostředkem mu byla také hladovka. Vydíral Angličany? Na jednom nezáleží, ani na dvou či třech. Ale je nepříjemné vidět, jak někdo na vaši snahu vládnout, kašle. Proto ho soudci soudili a zavírali do vězení. Já to chápu tak, že jim ukazoval, co si o jejich přítomnosti myslí.

Pro mě byla hladovka mým vyjádřením obav o tuto zemi. Šel jsem za svým srdcem, a jako celý život jsem vlastenectví, lidství a osobní zodpovědnost měl touhu vyjádřit.

Mimochodem, neoslovil jsem jediná média. Nikomu z nich jsem žádné avízo nedával.