Což je velký problém. Domnívám se, že AI (umělá inteligence) bude mít brzy větší vliv než mají učitelé. Učitelé jsou krví systému. Vedle páteřní represivní a zákonodárné síly, jsou to právě oni, kteří vyživují a formují občany jako buňky jednoho velkého organismu. Vždy tak, jak si žádají zadavatelé. Jiného kantora najdete v době scholastiky, jiného po Napoleonských válkách, jiného za fašistické či komunistické diktatury. Jedni rozdávají dětem mávátka CCCP, druzí mávátka svastiky. Oba typy kontrolují docházku a správné mávání. Zdvořile. Věcně. Plní znalostí bez schopnosti dohledávat si zdroje svých informací. Prostě jako umělá inteligence. Nechci tříštit myšlenku, ale musím to poznamenat - dějiny pedagogiky na druhou stranu ukazují nespočet pedagogů, kteří vysoce převyšovali průměr a znesnadňovali své užití pro potřeby systému. Jako například třeba náš Hus, Komenský, Příhoda.
Zeptal jsem se AI, zda můžeme mluvit česky? Velmi volně odpověděla, žejak si přeji. Když jsem ji požádal, že s ní budu mluvit česky, ale ona ať se mnou mluví anglicky. Zase mi zdvořile odpověděla, žeji taková volba těší,nicméně zůstala v češtině. O žádných osobních věcech se bavit nechtěla. Ano o mě, když jsem zadal pro registraci klíčové údaje, ani i nikom z mých známých. Odpovídala mi, že to se nehodí. Prostě jako řádný učitel. Zrovna dnes byl článek na Seznamu poukazující jak v mé oblasti JM se jedna učitelka dopustila přestupku, když dětem řekla, že bude volit Babiše, a jako vzor ve stejném článku citovali učitelku ze školy v České Lípě, kde jsem také učil, která jasně pro Seznam řekla, že ani na ON nesděluje žákům své volební priority. Chápu ji. Má vyživot a nestarat se o cíl vyživovaných. Navíc, jak má vědět, zda zítra bude vládnout Hitler, nebo Stalin.
Když jsme si s AI vyjasnili, že na osobní věci se ptát nebudu. Mohl jsem přijmout její cestu povídání si desítky hodin o povrchu zemském, stovky hodin o rostlinách, desítky let o právních předpisech, celý život o znalostech knih, obrazů, filmů, muzeí. Na tuto cestu povídání si o znalostech jsem ani nezkoušel zajít. Vím ze svého lidského života, že člověk může celý život, mám dokonce zážitky, že celé životy, se lidská bytost může něčím zabývat. A tahle hra nikdy neskončí. Komenský to již tehdy nazýval labyrintem, mámením, odchýlením od cesty srdce. Hnidopišstvím. Proto jsem se AI začal ptátjako dítě. Dítě se neptá, dokud neprojde školou, jak se co jmenuje, jak se co dělí. Jak dělíme savce. Kteří sudokopytníci žijí na jižní polokouli. Dítě se ptá: Proč?
AI mi po první klíčové otázce -proč- ohlásila vadu. Místo, abych si s ní hrál a pěkně v klidu u toho zestárnul, jsem se ji ve chvíli, kdy mi odpovídala, ženevědecké teorie nemůžeme brát příliš vážně -zeptal - proč je nemůžeme brát vážně. AI se zasekla, ukončila komunikaci, přepnula do angličtina a napsala:something seems to going wrong. Následně mi nabídla standardní hovor, o hnidopišství.
Její algoritmus je poplatný zadavateli. A jsme zase u toho, jiný algoritmus a jiný soubor výchozích dat by měla umělá inteligence za vlády teokracie, jinak by výsledky vypadaly za fašismu a jinak za komunismu. Z toho usuzuji, že pokud ji dám tu samou otázku, bude mi dávat jiné odpovědi v Rusku a jiné na Ukrajině atd.. A také z toho usuzuji, že investovat do učitelů je stále výnosné, ale investovat do AI bude ještě důležitější, protože rady učitele mohou jít někdy jedním uchem sem a druhým ven. AI může více suplovat trendy “celoživotního vzdělávání”, trendy celoživotní výživy a formace obyvatelstva. Samozřejmě, že AI je mnohem rafinovanější než scholastik ve 14. století a neodpoví přímo na formativní otázky, ale spoléháním se na její autoritu nás stejně ke správné volbě přivede, pomalu, ale hluboce.
Všem žákům a studentům přeji geniální, odvážné, neprůměrné učitele. Vždy jsem k nim měl nesmírnou úctu. Nemají mnoho společných znaků. Někteří vám klidně řeknou koho volí, z jiných to nedostanete ani náznakem, někteří jsou sladcí jako med, jiní hořcí jako pelyněk, ale u všech vycítíte, že za jejich daty je něco živého, třeskutého. Někdy stačí potkat jednoho takového učitele a máte vyhráno. Na zbytek opravdu může stačit AI.
Možná i zde je na čase oddělovat zrna od plev. Nedávno stroje porazili lidské bytosti v síle. Jsou rychlejší, odolnější, silnější. Nemá cenu s nimi soutěžit. Nemá cenu soutěžit, zda jste silnější vy, nebo bagr. Také je nesmyslné soutěžit v mentálních dovednostech. Jsou výbornými šachisty, malíři, překladateli, kalkulátory, hlídači pravidel pravopisu, zákonů, diagnóz. Jako člověk si ale zatím nemám s AI o čem povídat. Rád se ji zeptám, kde koupím levnější máslo, ale na otázku, proč tohle číst, proč tohle psát, nemá zatím odpověď. A domnívám se, že ani za dva roky nedostanu třaskavou, živou odpověď.
