Sobota 24. února 2024, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 24. února 2024 Matěj

Banán pro bezdomovce

12. 07. 2019 21:23:45
Je to pár let, co jsem v Novém Boru potkal zvláštního člověka. Takového velkého rozšafného asi pětačtyřicetiletého cikána. Rozhodným krokem mířil ke mně, oslovil mě kamaráde a začal mi přát všechno dobré,

zdraví pro maminku, štěstí pro děti (šikovně si mimikou zjišťoval zda maminku, děti... mám) a přál mi ještě mnoho dalších superlativů. Když mi několikrát potřásl rukou, tak se mě zeptal, zda mu nemohu dát pět korun. Nedal jsem. Nemám rád manipulaci. Otočil se a začal proklínat mou rodinu, mé děti... víc jsem toho neslyšel. Pak jsem ho zahlédl ještě několikrát. Asi za rok jsem jej viděl, jak zřejmě něco podobného provádí v nedaleké České Lípě. Pak jsem jej České Lípě zahlédl ještě několikrát. Bohužel mi tento člověk ovlivnil život. Změnil mé myšlení. Několikrát jsem se přistihnul, že když ho vidím, tak mám na něj zlobu, v duchu jsem si říkal, že jestli se ještě jednou ke mně přiblíží, tak mu to pěkně vytmavím. Dokonce být na mně, nejraději bych ho vzal holí. Takhle proklínat.

Již je to několik let a více jsem ho neviděl. Možná se zase přesunul do jiného města. Dneska jsem potkal jiného zajímavého člověka, pana Šimanského. Starý chlap, ruce jako lopaty. Na předloktí žíly jako mohutné řeky. Takové krásné zdravé žíly. Zubů mohl mít asi pět. Monokl pod okem. Ale ty ruce jako lopaty musely v životě něco zažít a nuda to nebyla. Je to bezdomovec na kterého se žádné GDPR nevztahuje, žije mimo náš systém, proto jej s klidným svědomím mohu jmenovat a mít jej tak více autentického. Asi již desítky let je bez televize, ale když mi s neskrývaným potěšením povídal, jak již dvakrát viděl Tankový prapor a musel se pokaždé smát, tak mi záhy začal přehrávat jednotlivé scénky s majorem, s Kefalínem, a tak živě scénky přehrával a pak se tomu smál, jak je to vtipně řečeno (protože on na vojně byl a ví, jak je to myšleno), že bylo neskutečně nakažlivé jej pozorovat. Stále více jsem pociťoval, jak šťastným životem žije. Spíše jak intenzivním životem žije. Prostě žádná chodící mumie naříkající na život, na své zdraví, na politiky. Pro mě to byl velký kontrast, chvíli před tím, než jsem jej potkal, tak jsem byl na pivu s relativně úspěšným podnikatelem. Už to slovo relativně je záludné, takové nesvobodné. Svoboda nemůže přijít zvnějšku. Je to vnitřní zážitek a vnitřní hybná síla. Když jsem popíjel s tím šikovným podnikatelem, povídal mi, jak ho začal život bavit někde kolem pětapadesáti, říkal, že najednou se stal takovým spokojenějším, svobodnějším. Povídal, že si občas zajde na jedno, nebo jen tak odveze vnuky někam aniž by přemítal, zda to má význam, zda se to vyplatí. Prostě bylo vidět, že si konec života začal užívat i mentálně.

Když jsem asi o hodinu později se zalíbením poslouchal historky pana Šimanského, měl jsem dojem, že z něj srší ještě větší radost ze života. Takové to vědomí, že je člověkem, který přijímá svůj osud. Dokonce i s tou svobodou u podnikatele to bylo sporné, protože pana Šimanského mohu jmenovat, u toho druhého bych si nebyl jistý, zda by zmínku o svém jménu nebral jako omezení jeho osobní svobody.

Zašel jsem koupit do obchodu nějakou maličkost pro pana Šimanského. Chtěl pivo. Donesl jsem mu ovoce a pečivo. Kde je jeho svoboda? Chtěl pivo, dostal banány a koláček. Kde je tedy jeho svoboda? V něm! Když se mě opakovaně zeptal, zda mu nedám deset korun na pivo, a já mu odpověděl, že ne, že je to moje letitá zásada. Nevysvětloval jsem, že možná chybná, ale moje zásada, která mi umožňuje neváhat na každém kroku, zda ano či ne, prostě bezdomovcům peníze a alkohol nedávám.

Pan Šimanský přivoněl k banánu a řekl: “Ty hezky voní.” Byly bio a byly v akci. Když dočichal, pokračoval: “Tedy banány, to už jsem neměl hrozně dlouho, naposledy v base.” A pak mi povídal se stejnou přesností a živočišnou radostí, jak jako dítě miloval banány, a že přesně takhle mají vonět. Kde je jeho svoboda? Ve schopnosti se nermoutit? Nebo prostě v něm samém? Řekl, že si je dá k posteli na stůl, že dokud je světlo tak si čte kovbojky, ty má moc rád, vůbec když se tam chlapi poperou a je to jasný, že nesmíš být posera. Tedy, že si ty banány dá k posteli, aby měl hezké sny. A když se probudí, tak si ho dá. Ale aspoň jeden, že si nechá na snídani.

Je otázkou, zda se dá přenést alespoň část jeho neskutečné radosti do internetového článku. Člověk, bezdomovec, pan Šimanský si některé momenty života umí vychutnat. Vlastně mi nezbývá než říci, Bůh mu žehnej.

Autor: Jiří Štágl | pátek 12.7.2019 21:23 | karma článku: 29.50 | přečteno: 1156x

Další články blogera

Jiří Štágl

Moc bezmocných v praxi

Přišel jsem o dítě. O syna, kterého miluji, o kterého jsem se staral, jak jsem nejlépe uměl. Přišel jsem o něj možná proto, že jsem neuměl vymezit hranice, co si opravdu nenechám líbit.

20.8.2023 v 11:50 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 782 | Diskuse

Jiří Štágl

Umělá inteligence a učitelé

Vyzkoušel jsem si komunikaci s umělou inteligencí přes OpenAI. Jako letitý kantor mohu říci, že při mém krátkém pokusu je AI v únoru 2023 k nerozeznání od průměrného učitele.

4.2.2023 v 14:48 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 1320 | Diskuse

Jiří Štágl

Šťastné a veselé z Bachmutu

Kdyby se článek jmenoval Arťom, asi by nikomu nepřišlo na mysl, že je to příběh jednoho z mnoha vojáku na východní frontě.

29.12.2022 v 19:58 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 429 | Diskuse

Jiří Štágl

Jaromír Jágr fyzioterapeutem

Má to zapotřebí? Aby se Jaromír Jágr mohl pohybovat na střídačce, zapsal se v týmu jako fyzioterapeut.

15.10.2022 v 11:07 | Karma článku: 29.41 | Přečteno: 3624 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Drahý soudruhu Vladimíre Vladimíroviči

Obracím se na Vás při příležitosti dvou let trvání speciální vojenské operace, kterou někteří poťouchlí komentátoři označují nesmyslně jako válku.

23.2.2024 v 21:48 | Karma článku: 12.88 | Přečteno: 160 | Diskuse

Blanka Fay

Jan Bendig by si měl nejspíš začít sypat popel na hlavu..

Bylo to domluvené nebo nebylo? Tak tuhle otázku, si v listopadu po incidentu s moukou během večera Českého Slavíka, dost lidí pokládalo.

23.2.2024 v 15:15 | Karma článku: 23.94 | Přečteno: 1350 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění – Lidská práva

Pokud je nutné lidská práva vtělovat do zákonů a tak je prosazovat, znamená to, že je společnost vážně nemocná. A je jen otázkou času, kdy už to bude neléčitelná chronická choroba.

23.2.2024 v 13:30 | Karma článku: 17.07 | Přečteno: 197 | Diskuse

Luboš Kavka

Proč už si nikdy nic nekoupím v největší lékárenské síti v ČR? Protoč!!!

Vážení zákazníci, přináším vám doslovný záznam rozhovoru mezi mnou a pracovnicí jedné (velice známé) lékárny, do které jsem si dnes ráno zaskočil, abych si koupil trochu kolagenu. Sladké nakupování...

23.2.2024 v 12:21 | Karma článku: 28.88 | Přečteno: 776 | Diskuse
Počet článků 60 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 819

Majitel malé ekofarmy, učitel, občan, také poutník životem, který si uvědomuje, že není podstatné co máme, ale co dobrého pro sebe a pro druhé uděláme. Přičemž dobro pro mě není tak relativní, jak se může v našem světě někdy zdát - kdy všichni děláme věci jen s dobrými záměry - a přitom ti druzí to tak často nevidí. Studoval jsem na VPA KG, FTVS UK, FF UK, TU Liberec, byl jsem Živnostníkem roku, Makro dobrým podnikatelem, získal ocenění od Business Leaders Forum, ale také jsem byl bezdomovcem, člověkem označeným za domácího násilníka. Těžko mě někdo označí za člověka nudy, člověka bez tváře a páteře. Prostě se s těmi nejlepšími záměry snažím konat pro sobe i druhé věci dobré, nerelativní: šířit vědomí a svědomí. Meditací, psaním, konáním. 

Více informací na webu ekosad.cz

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Známé tváře kritizují Michala Novotného. Nejsem homofob, brání se herec

Na Michala Novotného se na sociálních sítích snesla vlna kritiky. Herec v rozhovoru pro týdeník Téma mimo jiné řekl, že...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...