Diskuse

Cesta do Bohnic

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

R^, už jen to, že to zde popisujete má svůj obrovský smysl. Všechno má svůj obrovský smysl, byť to člověk v počátku vůbec tak nevidí a nevnímá. Možná jsou tu lidé, kterým váš blog mluví z duše a pomáhá jim. V životě jsem na základě zkušenosti pochopila jedno: vše, co se nám děje, se dít má- byť to má třeba v počátku otřesnou vůni a podobu. Posunuje nás to a učí. život je jedno velké učení a ti, kteří nám "ubližují", nebo způsobili to, proč se necítíme dobře, nás v podstatě posunují blíž k sobě sama, ke hledání. Bylo nutností pro váš vývoj, aby skončila dosavadní cesta. Ať už v rodině-byť je to tvrdé a člověk to zpočátku nemůže pobrat. prosím- zkuste číst tu "Moc přítomného okamžiku" od Eckharta Tolleho. To není příručka, to je úžasná cesta kupředu;-). Pište, pište:-). A k té medikaci mi dovolte malou reakci: díky synovi jsem dost "přičichla" k této problematice. Věřte, že film "Přelet nad kukaččím hnízdem"-byť skvělý,ukazoval psychiatrii trochu přemrštěně. Pokud vám jsou nabídnuta antidepresiva, tak je to proto, aby v počátku zmírnila stavy, se kterými se špatně žije. Berte to jako malého pomocníka, prostě prakticky. Dnes ty preparáty nejsou návykové- pouze snad anxiolytika(léky na úzkosti), ale ta se nasazují pouze na počátku-pro rychlý nástup účinku a úlevu lidem. Okamžitě je ale dnešní lékaři mění za antidepresiva, jejichž pozdější nástup účinku je sice zdlouhavý,ale nevytváří se po nich žádná závislost. Zkrátka: lékař nasadí anxiolytikum na úvod a ruku v ruce jdou i antidepresiva. Anxiolytikum zajistí počáteční akutní stav a ve chvíli,kdy už odezní prvotní příznaky vyčerpanosti psychiky,nastupuje už účinek nasazené nenávykového antidepresiva:-). Díky za váš přínosný článek.

3 0
možnosti
Foto

Děkuji za odpověď a popis osobní zkušenosti. Knihu Tolleho jsem si stáhnul.

Obecně, i já se držím takové malinké naděje, že naše činy a prožívání přítomnosti, včetně utrpení, mají smysl. Kdysi jsem byl více věřící, aspoň v tom smyslu, že dobré i zlé skutky se neztrácí. Teď se v tom nevyznám.

Dostal jsem čas se zastavit a nad tím zamyslet

1 0
možnosti
  • Počet článků 60
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 837x
Majitel malé ekofarmy, učitel, občan, také poutník životem, který si uvědomuje, že není podstatné co máme, ale co dobrého pro sebe a pro druhé uděláme. Přičemž dobro pro mě není tak relativní, jak se může v našem světě někdy zdát - kdy všichni děláme věci jen s dobrými záměry - a přitom ti druzí to tak často nevidí. Studoval jsem na VPA KG, FTVS UK, FF UK, TU Liberec, byl jsem Živnostníkem roku, Makro dobrým podnikatelem, získal ocenění od Business Leaders Forum, ale také jsem byl bezdomovcem, člověkem označeným za domácího násilníka. Těžko mě někdo označí za člověka nudy, člověka bez tváře a páteře. Prostě se s těmi nejlepšími záměry snažím konat pro sobe i druhé věci dobré, nerelativní: šířit vědomí a svědomí. Meditací, psaním, konáním. 

Více informací na webu ekosad.cz

Seznam rubrik